Alergie na pyl

Alergie na pyl (či chcete-li senná rýma) je v naší společnosti také poměrně častou záležitostí. Nemusí jít vždycky jen o stromy, do stejné kategorie se totiž řadí i alergická reakce při kontaktu s pylem keřů, obilnin nebo nejrůznějšího plevele a bylinek.

Alergie na pyl a pylová sezóna

Takzvaná pylová sezona přitom není jen součástí jarních měsíců, dělí se totiž zpravidla do tří období - jarního, letního a podzimního, takže se dá říci, že někteří z nás jsou ohroženi de facto po celý rok. Pylová sezona totiž v některých polohách začíná už během února a samozřejmě pokračuje prakticky až do doby, než napadne první sníh (zpravidla říjen nebo listopad).

Alergeny

Mezi velmi významné alergeny se na našem území počítají hlavně břízy, lísky nebo buky, pokud hovoříme o trávách, keřích a plevelu, lze zmínit například pýr, lipnici, kopřivu nebo ambrózii a pelyněk. Například takový dub je spouštěčem alergických reakcí hlavně během března, dubna a května, u černého bezu se zase "dočkáme" až trochu později (květen, červen, červenec). Pyl z pampelišky je nebezpečný zpravidla mezi dubnem a srpnem a každý z nás si asi vzpomene na jasně žlutá pole přeplněná řepkou olejnou. Ta je nebezpečná mezi dubnem a květnem.

Mnohem horší pořízení je například s kopřivami nebo šťovíkem, které na venkově rostou prakticky všude. Kopřiva způsobuje alergickou reakci de facto od května do listopadu, šťovík je na tom přitom velmi podobně. O moc lépe na tom nejsou ani heřmánek nebo jitrocel, které také najdeme na každé venkovské či lesní cestě. V určitém období je pro minimalizaci alergických reakcí lepší snad ani nevycházet na delší procházky tam, kde je velké množství vegetace a hrozí tím pádem vřelý styk s alergenem.

Pokud hovoříme o nejrůznějších travách, na venkově i mimo něj jsou v Čechách nejvíce rozšířené bojínky, lipnice, pýry a kostřavy. Zdánlivě bezvýznamné trsy neúhledné trávy jsou nebezpečné hlavně během letních měsíců.

Senná rýma - co s ní?

Vznikne-li u člověka podezření, že je alergický na pyl, neměl by příliš otálet a měl by se obrátit na pracociště alergologie a imunologie. Zde lékaři provedou speciální testy a identifikují konkrétní alergeny. Pak se může začít s léčbou. Ta obvykle spočívá v podávání alergenu v podobě vakcíny, aby si tělo na alergen zvyklo.